Charles Daniels tenor

Tenorista Charles Daniels je známý především jako interpret barokní hudby, jeho narativní projev je však oceňován u hudby svou povahou tak rozdílné, jako jsou Machautovy písně (virelai) na jedné straně či Divine Madness Grahama Treachera na straně druhé.

Mezi jeho četné nahrávky patří například: Monteverdiho Orfeus s Andrewem Parrottem, Bachovy Matoušovy pašije se sborem a orchestrem J. S. Bach-Stiftung, Händelův Mesiáš, Schützova Weihnachtshistorie a Monteverdiho Mariánské nešpory se souborem Gabrieli Consort, provedení Missa pro Pace Wojciecha Kilara s Varšavskou filharmonií a Žebrácká opera Johna Gaye. Dále se podílel na většině nahrávek kompletního díla Henryho Purcella s King’s Consort a také na intimněji laděných albech, jako je Senflův Tenorlied se souborem Fretwork, Herakleitos s Bridge Quartet a airs Michela Lamberta s Fredem Jacobsem.

Charles Daniels procestoval celý svět jako koncertní umělec, například s Händelovým Mesiášem pod taktovkou Nikolause Harnoncourta ve Vídni, Bachovými světskými kantátami pod vedením Masaakiho Suzukiho v Japonsku, Purcellovou Královnou víl v rámci promenádních koncertů BBC v Royal Albert Hall, Kilarovou Missou pro Pace pro papeže v Římě, a dále v rámci řady koncertů na festivalu Oude Muziek Utrecht přednesl mimo jiné písně Henryho a Williama Lawese se souborem Les Voix Humaines a vystoupil v Cavalliho nešporách se souborem Concerto Palatino. K Danielsovým koncertům v nejvyšší nadmořské výšce se řadí jeho vystoupení se souborem Orlando Consort v průběhu jihoamerického turné, a to ve výšce 2700 m v Peru a 3600 m v La Paz v Bolívii. Jihoameričtí posluchači se setkali se středověkou anglickou polyfonií vůbec poprvé, na druhou stranu však dokonale rozuměli textům (slýchají je totiž každou neděli při mši); hudební provedení bylo pro ně ovšem nové.

Charles Daniels je také editorem četných anglických písní ze 17. století od Henryho a Williama Lawese, Johna Jenkinse, Johna Blowa a Henryho Purcella. Dokončil Purcellovu nedokončenou ódu u příležitosti narozenin královny Marie s názvem Arise, my Muse a pro koncerty v Amsterodamu se souborem Gesualdo Consort doplnil chybějící hlasy do motet Carla Gesualda Sacrae Cantiones à 6.