Svatá noc

Hana Blažíková je mimořádnou osobností na české i mezinárodní scéně staré hudby. Je absolventkou Pražské konzervatoře, kde studovala ve třídě Jiřího Kotouče.
 
Věnuje se interpretaci převážně barokního, renesančního a středověkého repertoáru a sólově vystupuje s řadou předních světových ansámblů, mezi něž patří Collegium Vocale Gent, Gli Angeli Genève, Bach Collegium Japan, Amsterdam Baroque Orchestra, Ensemble Pygmalion, Nederlandse Bachvereniging, La Cetra, La Capella Reial de Catalunya, Collegium Marianum, Tiburtina Ensemble, Collegium 1704 a Cappella Mariana.
 
Vystupuje na významných mezinárodních festivalech jako Pražské jaro, Edinburgh International festival, Salzburger Festspiele, Oude Muziek Utrecht, Tage Alter Musik Regensburg, Resonanzen (Vídeň), Letní slavnosti staré hudby, Festival de la Chaise-Dieu, Chopin i jego Europa, Festival de Saintes, Bachfest Leipzig, Concentus Moraviae.
 
Bachova díla zpívala i s Boston Symphony Orchestra a s Bamberger Symphoniker pod taktovkou Herberta Blomstedta. Spolupráce s Bach Collegiem Japan ji přivedla i do newyorské Carnegie Hall. Od roku 2015 úzce spolupracuje s věhlasným hráčem na cink Brucem Dickeym, se kterým podnikli několik koncertních turné po Severní Americe, po Austrálii a Tasmánii.
 
V roce 2017 pod vedením sira Johna Eliota Gardinera nastudovala sólové role ve všech třech Monteverdiho operách a vystoupila v předních operních a koncertních domech v Evropě a v USA.
 
Hana Blažíková se věnuje také hře na gotickou a románskou harfu. Její umění je zaznamenáno na více než čtyřiceti CD nahrávkách.

Lucie Karafiátová zpívala téměř šestnáct let v Kantiléně, dětském a mládežnickém sboru při Filharmonii Brno. Od roku 2011 vystupuje jako sólistka na koncertních podiích a zaměřuje se na interpretaci staré hudby. Jejím stálým pěveckým mentorem je Andreas Scholl. Účastnila se kurzů sólového zpěvu u významných osobností staré hudby jako jsou například Robin Tyson, Marta Infante, Jakub Burzýnski či Jean-François Lombard.

&nbsp

Je stálou členkou a sólistkou The Czech Ensemble Baroque pod vedením Romana Válka, s nímž vedle koncertů vystupuje i v četných operních nebo scénických produkcích, například Král Artuš Henryho Purcella (2011), Platée J. P. Rameaua (2014), Händelovo oratorium Saul (2019) a mnoha dalších.

&nbsp

Od roku 2013 pravidelně vystupuje se souborem Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse na koncertech v tuzemsku i v zahraničí. Dále pravidelně spolupracuje se soubory L’armonia Terrena pod vedením Zdeňka Klaudy, Capella Ornamentata, Czech Virtuosi, Societas Incognitorum a od roku 2020 se souborem Collegium Marianum.

&nbsp

Společně se sopranistkami Markétou Klaudovou a Pavlou Radostovou je stálou členkou vokálního tria Drei Engel, se kterým vystupuje na prestižních tuzemských koncertních pódiích a uvádí méně známý repertoár pro tři ženské hlasy a cappella nebo s doprovodem bassa continua.

Ondřej Holub v raném mládí prošel Kühnovým dětským sborem a chlapeckým sborem Pueri gaudentes, díky kterému se stal i dětským sólistou Státní opery Praha v inscenaci Mozartovy Kouzelné flétny. Klasický zpěv studoval nejprve soukromě u Lenky Pištěcké, poté na pražské konzervatoři u Valentina Prolata; později se pěvecky rozvíjel u Jiřího Kotouče.
 
Od roku 2019 spolupracuje s barokním souborem Collegium 1704, kde účinkuje jako sólista i ansámblový zpěvák. S tímto ansámblem si zazpíval mimo jiné také tenorový part v Bachově Mši h moll ve francouzském Vézelay. Pravidelně spolupracuje také se souborem Ensemble Damian, se kterým účinkoval v operách La contesa de’ numi Leonarda Vinciho (Marte) a L’Amor non há legge Antonia Caldary (Tirsi). Oba tyto tituly byly uvedeny na festivalu Olomoucké barokní slavnosti, Caldarova opera třikrát zazněla i na Smetanově Litomyšli na zámku Nové Hrady (2018). Jako sólista pravidelně spolupracuje s řadou souborů a orchestrů (FOK, Jihočeská filharmonie, Filharmonie Hradec Králové). Působí jako ansámblový zpěvák většiny předních tuzemských souborů staré hudby – Schola Gregoriana Pragensis, Cappella Mariana, Collegium Marianum, Ensemble Inégal, The Czech Ensemble Baroque, Musica Florea, Victoria Ensemble.
 
V letech 2013–2019 byl členem komorního sboru Martinů Voices, jenž se řadí mezi elitní interprety hudby 20. století a soudobé hudby. Pravidelně se účastní prestižních tuzemských i zahraničních festivalů. V roce 2007 založil s bývalými členy sboru Pueri gaudentes mužské vokální kvinteto Rudolfvoice, se kterým vystoupil například i ve washingtonském Kennedy Center. Mimo jiné také externě spolupracuje s Pražským filharmonickým sborem, s nímž při výročí 100 let od založení Československa účinkoval v newyorské Carnegie Hall v provedení Mahlerovy Druhé symfonie.

Basista Jaromír Nosek vystudoval sbormistrovství na Pedagogické fakultě UK v Praze a zpěv na Pražské konzervatoři ve třídě Jiřího Kotouče a na Hudební fakultě AMU v Praze u Romana Janála a Kataríny Bachmannové. Absolvoval stipendijní stáže na Dartington International Summer School ve Velké Británii, Accademia Chigiana v italské Sieně a na Conservatorio Santa Cecilia v Římě.

Spolupracuje s českými a zahraničními renomovanými orchestry a vokálními ansámbly, jako jsou Collegium 1704, Cappella Mariana, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, Warsawska Filharmonia Narodowa, Concerto Palatino, Gli Angeli Geneve, La Venexiana, Wrocław Baroque Ensemble, Doulce Mémoire, či Lautten Compagney. Jeho bohaté sólistické zkušenosti zahrnují spolupráci s dirigenty jako Václav Luks, José Cura, Stefano Montanari, Rudolf Lutz nebo Christophe Rousset. Jaromír účinkoval na mnoha mezinárodních hudebních festivalech – Pražské Jaro, Salzburger Festspiele, Festival d‘Ambronay, Settimana Musicale Senese, Festival Oude Muziek Utrecht, Bach Festival Montréal, Festival del Centro Histórico de la Ciudad de México aj.

Opernímu publiku se představil doma i v zahraničí např. v titulní roli serenaty La Senna Festeggiante od Antonia Vivaldiho, jako Caronte v Orfeovi a Seneca v Korunovaci Poppey od Claudia Monteverdiho, Ortensio v opeře Antonia Caldary L’Amor non ha legge, nebo jako mozartovský interpret v rolích Figara (Figarova svatba), Komtura (Don Giovanni) či Sarastra (Kouzelná flétna).

Podílel se na natáčení více než 40 CD, z nichž mnohá získala nominace a prestižní mezinárodní ocenění jako Choc du Monde de la Musique nebo ICMA (International classical music awards).

V roce 2020 založil a umělecky vede komorní soubor ANMOEN, s kterým se věnuje interpretaci hudby raného baroka a jejímu citlivému propojování se skladbami soudobých autorů.

Pražský soubor Collegium Marianum se od svého založení v roce 1997 věnuje provádění hudby 17. a 18. století se zaměřením na české a ve střední Evropě působící autory. Jako jeden z mála takto profilovaných profesionálních souborů v ČR má na repertoáru nejenom koncertní díla, ale pravidelně se také věnuje scénickým projektům.
 
Soubor působí pod uměleckým vedením flétnistky Jany Semerádové, která zároveň hostuje jako sólistka u významných evropských orchestrů. Badatelská činnost Jany Semerádové, stejně jako její studium barokní gestiky, deklamace a tance umožnily rozšířit umělecký profil souboru od čistě hudebního zaměření k propojení s barokním tancem a divadlem a jsou také předpokladem nevšedních dramaturgií souboru s řadou novodobých premiér děl hudební historie. Soubor úzce spolupracuje s významnými evropskými dirigenty, sólisty, režiséry či choreografy jako jsou Andrew Parrott, Hana Blažíková, Damien Guillon, Peter Kooij, Sergio Azzolini, François Fernandez, Simona Houda-Šaturová, Benjamin Lazar, Jean-Denis Monory či Gudrun Skamletz.
 
Soubor Collegium Marianum se těší uznání zahraniční i české odborné kritiky a pravidelně natáčí pro Českou televizi, Český rozhlas a zahraniční rozhlasové stanice. Vystoupení souboru na festivalech a prestižních pódiích jako například Tage Alter Musik Regensburg, Bachfest Leipzig, Utrecht Oude Muziek Festival, Musikfestspiele Potsdam, Mitte Europa, Festival de Sablé, Klang Vokal Dortmund, Palau Música Barcelona, Pražské jaro, Svatováclavský hudební festival a Concentus Moraviae byla přijata s velkým úspěchem. V roce 2008 soubor zahájil úspěšnou spolupráci s hudebním vydavatelstvím Supraphon, které v rámci řady „Hudba Prahy 18. století“ vydalo již osm jeho nahrávek.

Flétnistka Jana Semerádová je absolventkou Pražské konzervatoře, Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (Teorie a provozovací praxe staré hudby) a Královské konzervatoře v Den Haagu. Je laureátkou mezinárodních soutěží v Magdeburku a Mnichově.
 
Jana Semerádová je uměleckou vedoucí souboru Collegium Marianum a dramaturgem koncertního cyklu Barokní podvečery a mezinárodního hudebního festivalu Letní slavnosti staré hudby. Věnuje se intenzivní badatelské činnosti v českých a zahraničních archivech a studiu barokní gestiky, deklamace a tance. Své nevšední dramaturgie nezřídka staví na propojení hudebního a dramatického umění a zasazuje je do autentického prostředí pražských barokních sálů. Pod jejím vedením Collegium Marianum každoročně uvádí několik novodobých premiér. Na svém kontě má řadu CD; nahrávky se souborem Collegium Marianum jsou výrazně zastoupené v úspěšné řadě „Hudba Prahy 18. století“ u vydavatelství Supraphon, pro něž nahrála i dvě svá profilová CD „Solo for the King“ a „Chaconne for the Princess“.
 
Jana Semerádová vystupuje na významných evropských pódiích (například Bachfest Leipzig, Festival Oude Muziek Utrecht, Musikfestspiele Potsdam Sanssouci, Innsbrucker Festwochen, Händel-Festspiele Halle, Centre de musique baroque de Versailles, Festival de Sablé, MHF Pražské jaro, Tage Alter Musik Regensburg, Konzerthaus ve Vídni a Berlíně, Vratislavia Cantans a Palau de la Música Catalana), jako sólistka spolupracovala s Magdalenou Koženou, Sergiem Azzolinim, Alfredem Bernardinim a Enricem Onofrim a pravidelně účinkuje se soubory Akademie für Alte Musik Berlin, Il suonar parlante, Wrocławska Orkiestra Barokowa, {oh!} Orkiestra Historyczna a Ars Antiqua Austria. V roce 2015 se habilitovala na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze a získala docenturu v oboru flétna. V roce 2019 obdržela cenu Pražské skupiny Společnosti pro vědy a umění.