Maestro delle Nazioni

Převážně tvorbě Giuseppa Tartiniho a jeho neméně slavného kolegy Antonia Vivaldiho, mistrů sólových instrumentálních koncertů, bude věnován koncert v překrásném prostředí Lobkowiczkého paláce. Volba tohoto sálu je více než příznačná, neboť rod Lobkowiczů patřil mezi nejvýznamnější mecenáše hudebníků a velmi aktivní sběratele hudebnin.

Giuseppe Tartini má na české země hned několik vazeb. Studoval v Assisi skladbu u Bohuslava Matěje Černohorského, který zde toho času působil. Roku 1723 Tartini odcestoval do Prahy na slavnosti konané při příležitosti korunovace Karla VI. na českého krále a po jejich skončení zde zůstal tři roky ve službách hraběte Kinského. Byl však v kontaktu také s knížaty z Lobkowicz. Po návratu do Itálie, v roce 1727, zahájil v Padově svou pedagogickou činnost: jeho houslová škola byla nazývána „školou národů,“ neboť k němu přicházeli studenti ze všech koutů Evropy. Tartini se své tvorbě věnoval takřka výhradně houslím – napsal pro ně přes sto třiceti sólových koncertů. Na rozdíl od Tartiniho je tvorba Antonia Vivaldiho bohatá na instrumentální i vokální kusy. I on si však své čestné místo v dějinách hudby zasloužil opět především houslovými koncerty. Také Vivaldi má důležitou vazbu na české země, neboť jej hrabě Morzin pověřil vedením své pražské kapely. Sice ji osobně nevedl, ale podílel se na jejím repertoáru a hraběti také dedikoval svůj nejslavnější cyklus koncertů Čtvero ročních dob.