La Follia
Variace na slavné téma
A. Falconieri, B. Pasquini, A. Caldara, A. Vivaldi
Markétská 1, Praha 6
Umělci
-
Collegium Marianum
-
Jana Semerádová
umělecká vedoucí, flauto traverso -
Lenka Torgersen
koncertní mistr
COLLEGIUM MARIANUM
Jana Semerádová – flauto traverso
Lenka Torgersen – barokní housle
Magdalena Malá – barokní housle
Hana Fleková – barokní violoncello
Jan Krejča – teorba
Rafaela Salgado– cembalo
Program
Andrea Falconieri
Folias echa para mi Señora Doña Tarolilla de Carallenos
Bernardo Pasquini
Partite diverse di Follia pro sólové cembalo
Antonio Caldara
Triová sonáta D dur č. 1, op. 2
Paolo Benedetto Bellinzani
Follia ze Sonáty d moll č. 12, op. 3
Arcangello Corelli
Houslová sonáta C dur č. 3, op. 5
Jean Baptiste Quentin
Concerto à quatre parties A dur č. 1, op. 12
Jean-Pierre Guignon
Les Folies d᾿´Espagne
Antonio Vivaldi
Triová sonáta „La Follia“ d moll, RV 63
Anotace
S barokním Římem, jemuž je tematicky věnována letošní řada Barokních podvečerů, pojí svůj vznik i některá zpracování La Follia. Toto osmitaktové hudební téma se stalo opravdovým hitem barokní hudby, avšak jeho původ bychom nalezli v ještě starším období. Název snad pochází z označení portugalského tance, který se tančil v převlecích s hlučným doprovodem bubínků a vysloužil si tak název „tanec bláznů“. Tradice tohoto pojmenování se pak přes Španělsko dostala do Itálie a postupně se propojila s typickými melodicko-rytmickými postupy. Na koncertě zazní zpěvné, virtuózní i trochu bláznivé variace na slavné téma od italských a francouzských mistrů v nejrůznějším nástrojovém obsazení.
V Římě krátce působil neapolský rodák Andrea Falconieri, jehož šestnáct variací na bas z La Follia koncert otevře. Za virtuosem na klávesové nástroje Bernardem Pasquinim se do Říma sjížděli hudebníci z celé Evropy a také on zanechal vlastní verzi variací na La Follii, tentokrát pro sólové cembalo. Dalším v Římě působícím virtuosem Arcangellem Corellim byl pro změnu silně ovlivněn Paolo Benedetto Bellinzani, jehož Follia pro flétnu a basso continuo doplní program koncertu. La Follia se dostala také do Francie, a to zejména ve verzi s melodií, kterou poprvé zapsal Jean-Baptiste Lully a která se proslavila jako Les Folies d’Espagne. Na koncert jsme tak zařadili i variace na téma La Follia od turínského rodáka usazeného ve Francii Jeana-Baptista Guignona. Na programu nebude chybět ani slavná La Follia Antonia Vivaldiho.
Koncertní sály
Markétská 1, Praha 6
Ukázat na mapěPartneři koncertu
S laskavou podporou Městské části Praha 6.
Umělci

Collegium Marianum
Pražský soubor Collegium Marianum se od svého založení v roce 1997 věnuje provádění hudby 17. a 18. století se zaměřením na české a ve střední Evropě působící autory. Jako jeden z mála takto profilovaných profesionálních souborů v ČR má na repertoáru nejenom koncertní díla, ale pravidelně se také věnuje scénickým projektům.
Soubor působí pod uměleckým vedením flétnistky Jany Semerádové, která zároveň hostuje jako sólistka u významných evropských orchestrů. Badatelská činnost Jany Semerádové, stejně jako její studium barokní gestiky, deklamace a tance umožnily rozšířit umělecký profil souboru od čistě hudebního zaměření k propojení s barokním tancem a divadlem a jsou také předpokladem nevšedních dramaturgií souboru s řadou novodobých premiér děl hudební historie. Soubor úzce spolupracuje s významnými evropskými dirigenty, sólisty, režiséry či choreografy jako jsou Andrew Parrott, Hana Blažíková, Damien Guillon, Peter Kooij, Sergio Azzolini, François Fernandez, Simona Houda-Šaturová, Benjamin Lazar, Jean-Denis Monory či Gudrun Skamletz.
Soubor Collegium Marianum se těší uznání zahraniční i české odborné kritiky a pravidelně natáčí pro Českou televizi, Český rozhlas a zahraniční rozhlasové stanice. Vystoupení souboru na festivalech a prestižních pódiích jako například Tage Alter Musik Regensburg, Bachfest Leipzig, Utrecht Oude Muziek Festival, Musikfestspiele Potsdam, Mitte Europa, Festival de Sablé, Klang Vokal Dortmund, Palau Música Barcelona, Pražské jaro, Svatováclavský hudební festival a Concentus Moraviae byla přijata s velkým úspěchem. V roce 2008 soubor zahájil úspěšnou spolupráci s hudebním vydavatelstvím Supraphon, které v rámci řady „Hudba Prahy 18. století“ vydalo již osm jeho nahrávek.

Jana Semerádová
umělecká vedoucí, flauto traverso
Flétnistka Jana Semerádová je absolventkou Pražské konzervatoře, Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (Teorie a provozovací praxe staré hudby) a Královské konzervatoře v Den Haagu. Je laureátkou mezinárodních soutěží v Magdeburku a Mnichově.
Jana Semerádová je uměleckou vedoucí souboru Collegium Marianum a dramaturgem koncertního cyklu Barokní podvečery a mezinárodního hudebního festivalu Letní slavnosti staré hudby. Věnuje se intenzivní badatelské činnosti v českých a zahraničních archivech a studiu barokní gestiky, deklamace a tance. Své nevšední dramaturgie nezřídka staví na propojení hudebního a dramatického umění a zasazuje je do autentického prostředí pražských barokních sálů. Pod jejím vedením Collegium Marianum každoročně uvádí několik novodobých premiér. Na svém kontě má řadu CD; nahrávky se souborem Collegium Marianum jsou výrazně zastoupené v úspěšné řadě „Hudba Prahy 18. století“ u vydavatelství Supraphon, pro něž nahrála i dvě svá profilová CD „Solo for the King“ a „Chaconne for the Princess“.
Jana Semerádová vystupuje na významných evropských pódiích (například Bachfest Leipzig, Festival Oude Muziek Utrecht, Musikfestspiele Potsdam Sanssouci, Innsbrucker Festwochen, Händel-Festspiele Halle, Centre de musique baroque de Versailles, Festival de Sablé, MHF Pražské jaro, Tage Alter Musik Regensburg, Konzerthaus ve Vídni a Berlíně, Vratislavia Cantans a Palau de la Música Catalana), jako sólistka spolupracovala s Magdalenou Koženou, Sergiem Azzolinim, Alfredem Bernardinim a Enricem Onofrim a pravidelně účinkuje se soubory Akademie für Alte Musik Berlin, Il suonar parlante, Wrocławska Orkiestra Barokowa, {oh!} Orkiestra Historyczna a Ars Antiqua Austria. V roce 2015 se habilitovala na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze a získala docenturu v oboru flétna. V roce 2019 obdržela cenu Pražské skupiny Společnosti pro vědy a umění.

Lenka Torgersen
koncertní mistr
Lenka Torgersen studovala hru na housle na plzeňské konzervatoři a poté na AMU ve třídě Václava Snítila. Po absolutoriu v roce 1998 se začala intenzivně věnovat hře na barokní housle a v letech 1999–2003 se zdokonalovala na Schole Cantorum Basiliensis pod vedením Chiary Banchini.
Je koncertním mistrem souboru Collegium Marianum, v letech 1999–2012 působila jako koncertní mistr souboru Collegium 1704. Pravidelně spolupracuje s dalšími českými i zahraničními soubory, například La Cetra Barockorchester Basel, Ensemble 415, Freitagsakademie Bern, conSequenza, Ensemble Inégal, Les Traversées Baroques, Orchester der J. S. Bach-Stiftung St. Gallen, Ensemble Tourbillon a další. Jako komorní hráč i sólistka vystupuje na významných evropských pódiích a festivalech (například MHF Pražské jaro, Festival d’Ambronay, Festival de Sablé, Festival La Chaise-Dieu, MA Festival Brugge, Festival Oude Muziek Utrecht, Innsbrucker Festwochen der Alten Musik, Festival del Camino de Santiago nebo Festival Santander) a spolupracuje s předními osobnostmi staré hudby, jako jsou Chiara Banchini, Gustav Leonhardt, René Jacobs, Andrea Marcon, Jordi Savall, Andrew Parrott a Attilio Cremonesi.
Nahrává pro renomované světové společnosti jako Harmonia Mundi, Accent, Zig-Zag Territoires a Pan Classics. Jako sólistka se v roce 2010 ve spolupráci se souborem Collegium 1704 podílela na nahrávce instrumentálních děl Antonína Reichenauera, za niž získala ocenění Diapason d’Or. V roce 2013 natočila sólové CD s názvem „Il Violino Boemo“ pro společnost Supraphon, na němž v novodobé premiéře oživila sonáty českých houslových virtuosů 18. století Františka Bendy, Josefa Antonína Gureckého a Františka Jiránka. I tato nahrávka se setkala s nadšeným ohlasem domácí i zahraniční kritiky.