Il piacer delle dame
Italská virtuozita a francouzská noblesa
J.-M. Leclair, M. Mascitti, P. Locatelli, C. Tessarini
Husova 158/20, Praha 1
Umělci
-
Collegium Marianum
-
Jana Semerádová
umělecká vedoucí, flauto traverso -
Lenka Torgersen
koncertní mistr
COLLEGIUM MARIANUM
Jana Semerádová – flauto traverso
Lenka Torgersen – barokní housle
Hana Fleková – barokní violoncello, viola da gamba
Jiří Havrlant – cembalo
Program
Jean-Marie Leclair
Deuxième Récréation de Musique, op. 8
Ouverture, Forlana
Pietro Locatelli
Flétnová sonáta g moll č. 6, op. 2
Jean-Marie Leclair
Deuxième Récréation de Musique, op. 8
Sarabanda, Menuet, Badinage
Michel Mascitti
Triová sonáta g moll č. 15, op. 6
Carlo Tessarini
ll piacer delle dame
Adagio & Cantabile
Jean-Marie Leclair
Deuxième Récréation de Musique, op. 8
Chaconne, Tambourin
Anotace
V nově zrekonstruovaném Clam-Gallasově paláci zazní instrumentální tvorba italských či Itálií ovlivněných mistrů, kteří stejně jako mnoho dalších čerpali inspiraci u Arcangela Corelliho, působícího v Římě. Jejich díla také výrazně ovlivnila vývoj houslové techniky, a to zejména ve francouzském prostředí. Kromě čistě italské virtuózní tvorby budeme mít příležitost se zaposlouchat do elegantního francouzského repertoáru. V podání Collegia Mariana pod vedením Jany Semerádové zazní komorní skladby autorů, jež spojuje inspirace corelliovskou sonátou a concertem grossem a zároveň schopnost posunout tyto formy a také hráčské techniky ještě dále.
Houslista Pietro Locatelli sice zřejmě nebyl Corelliho přímým žákem, jak se někdy můžeme dočíst, v Římě nicméně v úvodu své kariéry prožil přes deset let a tento pobyt značně ovlivnil jeho skladebný styl. Během následných cest, po nichž zakotvil v Amsterodamu, se setkal s mnoha dalšími hudebníky. Na dvoře v Kasselu koncertoval spolu s Jeanem-Mariou Leclairem, kdy měl Locatelli hrát v italském stylu „jako ďábel“ a naopak Leclair s francouzskou grácií „jako anděl“. Lyonský rodák Leclair ve svém hráčském umu spojoval italskou techniku, jíž se naučil v Turíně, s praxí francouzského tanečníka, což bylo jeho první zaměstnání. Spolu s Locatellim svojí tvorbou podstatně posunuli techniku hry na housle zejména ve Francii, kam se nové principy sólové hry na tento nástroj dostávaly právě z Itálie. Na program koncertu je zařazena i tvorba Michela Mascitiho, rodilého Neapolitánce, který se ve Francii usadil a zprostředkoval zde corelliovskou tradici. Koncert jsme nazvali po v Paříži vydané sbírce italského skladatele a pedagoga Carla Tessariniho, jež obsahuje posluchačsky i hráčsky oblíbené skladby.
Koncertní sály
Husova 158/20, Praha 1
Ukázat na mapěPartneři koncertu
Ve spolupráci s Muzeem Prahy.
Umělci

Collegium Marianum
Pražský soubor Collegium Marianum se od svého založení v roce 1997 věnuje provádění hudby 17. a 18. století se zaměřením na české a ve střední Evropě působící autory. Jako jeden z mála takto profilovaných profesionálních souborů v ČR má na repertoáru nejenom koncertní díla, ale pravidelně se také věnuje scénickým projektům.
Soubor působí pod uměleckým vedením flétnistky Jany Semerádové, která zároveň hostuje jako sólistka u významných evropských orchestrů. Badatelská činnost Jany Semerádové, stejně jako její studium barokní gestiky, deklamace a tance umožnily rozšířit umělecký profil souboru od čistě hudebního zaměření k propojení s barokním tancem a divadlem a jsou také předpokladem nevšedních dramaturgií souboru s řadou novodobých premiér děl hudební historie. Soubor úzce spolupracuje s významnými evropskými dirigenty, sólisty, režiséry či choreografy jako jsou Andrew Parrott, Hana Blažíková, Damien Guillon, Peter Kooij, Sergio Azzolini, François Fernandez, Simona Houda-Šaturová, Benjamin Lazar, Jean-Denis Monory či Gudrun Skamletz.
Soubor Collegium Marianum se těší uznání zahraniční i české odborné kritiky a pravidelně natáčí pro Českou televizi, Český rozhlas a zahraniční rozhlasové stanice. Vystoupení souboru na festivalech a prestižních pódiích jako například Tage Alter Musik Regensburg, Bachfest Leipzig, Utrecht Oude Muziek Festival, Musikfestspiele Potsdam, Mitte Europa, Festival de Sablé, Klang Vokal Dortmund, Palau Música Barcelona, Pražské jaro, Svatováclavský hudební festival a Concentus Moraviae byla přijata s velkým úspěchem. V roce 2008 soubor zahájil úspěšnou spolupráci s hudebním vydavatelstvím Supraphon, které v rámci řady „Hudba Prahy 18. století“ vydalo již osm jeho nahrávek.

Jana Semerádová
umělecká vedoucí, flauto traverso
Flétnistka Jana Semerádová je absolventkou Pražské konzervatoře, Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (Teorie a provozovací praxe staré hudby) a Královské konzervatoře v Den Haagu. Je laureátkou mezinárodních soutěží v Magdeburku a Mnichově.
Jana Semerádová je uměleckou vedoucí souboru Collegium Marianum a dramaturgem koncertního cyklu Barokní podvečery a mezinárodního hudebního festivalu Letní slavnosti staré hudby. Věnuje se intenzivní badatelské činnosti v českých a zahraničních archivech a studiu barokní gestiky, deklamace a tance. Své nevšední dramaturgie nezřídka staví na propojení hudebního a dramatického umění a zasazuje je do autentického prostředí pražských barokních sálů. Pod jejím vedením Collegium Marianum každoročně uvádí několik novodobých premiér. Na svém kontě má řadu CD; nahrávky se souborem Collegium Marianum jsou výrazně zastoupené v úspěšné řadě „Hudba Prahy 18. století“ u vydavatelství Supraphon, pro něž nahrála i dvě svá profilová CD „Solo for the King“ a „Chaconne for the Princess“.
Jana Semerádová vystupuje na významných evropských pódiích (například Bachfest Leipzig, Festival Oude Muziek Utrecht, Musikfestspiele Potsdam Sanssouci, Innsbrucker Festwochen, Händel-Festspiele Halle, Centre de musique baroque de Versailles, Festival de Sablé, MHF Pražské jaro, Tage Alter Musik Regensburg, Konzerthaus ve Vídni a Berlíně, Vratislavia Cantans a Palau de la Música Catalana), jako sólistka spolupracovala s Magdalenou Koženou, Sergiem Azzolinim, Alfredem Bernardinim a Enricem Onofrim a pravidelně účinkuje se soubory Akademie für Alte Musik Berlin, Il suonar parlante, Wrocławska Orkiestra Barokowa, {oh!} Orkiestra Historyczna a Ars Antiqua Austria. V roce 2015 se habilitovala na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze a získala docenturu v oboru flétna. V roce 2019 obdržela cenu Pražské skupiny Společnosti pro vědy a umění.

Lenka Torgersen
koncertní mistr
Lenka Torgersen studovala hru na housle na plzeňské konzervatoři a poté na AMU ve třídě Václava Snítila. Po absolutoriu v roce 1998 se začala intenzivně věnovat hře na barokní housle a v letech 1999–2003 se zdokonalovala na Schole Cantorum Basiliensis pod vedením Chiary Banchini.
Je koncertním mistrem souboru Collegium Marianum, v letech 1999–2012 působila jako koncertní mistr souboru Collegium 1704. Pravidelně spolupracuje s dalšími českými i zahraničními soubory, například La Cetra Barockorchester Basel, Ensemble 415, Freitagsakademie Bern, conSequenza, Ensemble Inégal, Les Traversées Baroques, Orchester der J. S. Bach-Stiftung St. Gallen, Ensemble Tourbillon a další. Jako komorní hráč i sólistka vystupuje na významných evropských pódiích a festivalech (například MHF Pražské jaro, Festival d’Ambronay, Festival de Sablé, Festival La Chaise-Dieu, MA Festival Brugge, Festival Oude Muziek Utrecht, Innsbrucker Festwochen der Alten Musik, Festival del Camino de Santiago nebo Festival Santander) a spolupracuje s předními osobnostmi staré hudby, jako jsou Chiara Banchini, Gustav Leonhardt, René Jacobs, Andrea Marcon, Jordi Savall, Andrew Parrott a Attilio Cremonesi.
Nahrává pro renomované světové společnosti jako Harmonia Mundi, Accent, Zig-Zag Territoires a Pan Classics. Jako sólistka se v roce 2010 ve spolupráci se souborem Collegium 1704 podílela na nahrávce instrumentálních děl Antonína Reichenauera, za niž získala ocenění Diapason d’Or. V roce 2013 natočila sólové CD s názvem „Il Violino Boemo“ pro společnost Supraphon, na němž v novodobé premiéře oživila sonáty českých houslových virtuosů 18. století Františka Bendy, Josefa Antonína Gureckého a Františka Jiránka. I tato nahrávka se setkala s nadšeným ohlasem domácí i zahraniční kritiky.