Adeste pastores

Martina Janková je především známá jako mozartovská a barokní interpretka, což dokládá účinkování v Mozartově Da Ponte cyklu (Zuzanka, Despina, Zerlina) pod taktovkou slavného Franze Welsera-Mösta jak v Curyšské opeře, tak s The Cleveland Orchestra v USA, jakož i na Salcburském Festivalu ve letech 2013–16, kde byla za role Zuzanky a Despiny mezinárodním tiskem nejvýše ohodnocena. Mimo jiné s velkým úspěchem debutovala v roce 2016 v Milánské La Scale v hlavní roli Belezzy (Krásy) v Händlově „Triumf času a pravdy“, kde také v roce 2019 vystoupila v Mendelssohnově 2. symfonii. V březnu 2016 byla taktéž mezinárodním tiskem vysoce oceněna za hlavní roli v Mozartově „Il Re Pastore“ pod vedením W. Christie na evropském turné s Les Arts Florissants. V roce 2017 debutovala jako Mélisande ve scénické inscenaci Debussyho opery „Pélleas et Mélisande“ režiséra Yuvala Sharona s The Cleveland Orchestra pod taktovkou Franze Welsera-Mösta v USA. V roce 2018, po dvou stech letech, se podílela na znovuuvedení jediné dochované opery Leopolda Koželuha: „Gustav Vasa“. Jednu z hlavních rolí úspěšně vytvořila v poloscénickém provedení s Helsinki Baroque Orchestra a Aapo Häkkinenem v Helsinském Musiikkitalo.

Operní produkce
Pod vedením N. Harnoncourta zpívala po 18 let v mnoha operních i koncertních projektech, např. jako Celia (Mozart: „Lucio Silla“) na festivalech Wiener Festwochen nebo Purcellova „Fairy Queen“ na Styriarte v Grazu, v Haydnově „Stvoření“ na Salcburském Festivalu, či v Bachových pašijích a kantátách ve Vídeňském Musikvereinu. V roce 2019 obnovila spolupráci s ansámblem Concentus Musicus, ktery po úmrtí N. Harnoncourta vede Stefan Gottfried, v produkci Purcellova Krále Artuše v Divadle na Vídeňce. K její další roli patří Janáčkova Liška Bystrouška, kterou na sebe upozornila již v Grand Théâtre de Genève, v Curyšské opeře, stejně jako s „The Cleveland Orchestra“ v USA pod vedením Franze Welsera-Mösta, se kterým tuto roli prezentovala na velkém evropském turné ve Vídni, Luxembourgu a Mnichově. K jejím další rolím patří mj. Mozartova Pamína (Kouzelná flétna), Rosina (La finta semplice), Serpetta (La finta giardiniera), Madame Silberklang (Der Schauspieldirektor), Ilia (Idomeneo), Haydnova Celia (La fedelta premiata), Humperdinckova Mařenka (Hänsel und Gretel), Verdiho Nanetta (Falstaff), Händlova Angelica (Orlando), Gluckova „Euridice“ (Orfeus ed Euridice), Beethovenova Marzelline (ve verzi Fidelio i v původní – Leonore), Monteverdiho Drusilla, Giunone a Fortuna (Návrat Odysea, Korunovace Poppey) a Rossiniho Sophia (Il Signor Bruschino), které zpívala jak v Curyšské, tak i v Ženevské opeře, Pařížské Champs-Elysées, italské Maceratě a v ND Praha.

Koncertní pěvkyně
Jako koncertní pěvkyně spolupracovala mj. s Berlínskou, Mnichovskou, Českou a Izraelskou Filharmonií, Gewandhaus Orchestrem Lipsko, RSO Frankfurt a Berlín a různými barokními ansámbly jako La Cetra Basel, La Scintilla Zürich, Collegium 1704, Bach Consort Wien a Concentus Musicus Wien např.na festivalech: Baden-Baden, Lucerne Festival, Pražské Jaro, Barokní festivaly v Halle, Schwetzingenu, Melku a Styriarte v Grazu. Mimo již zmíněných dirigentů spolupracovala se Sirem J. E. Gardinerem, Sirem S. Rattlem, Sirem N. Marrinerem, Sirem Ch. Mackerasem, R. Norring- tonem, T. Pinockem, R. Chaillym, R. Mutim, D. Fasolisem, O. Dantonem, A. Marconem. M. Minkowskim, I. Boltonem, Ch. Hogwoodem, W. Sawalischem, I. Metzmacherem, D. Gattim, Ch. Eschenbachem, B. de Billym, A. a I. Fischerem, M Janowskim, V. Luksem a Ph. Herreweghem. Martina Janková je vášnivou písňovou interpretkou a s recitály vystoupila v Londýnské Wigmore Hall, na Pražském Jaru, Salcburském Festivalu, Styriarte v Grazu, Rheingau Festivalu, Musiques en Eté v Ženevě, v Curyšské opeře a Komorních večerech v Bazileji a v Bernu.

CD s písněmi Bohuslava Martinů pro vydavatelství Supraphon získalo ocenění Diapason d’Or 2019. CD „Prague-Vienna“ získalo ocenění Diapason d’Or 2017. Dále na CD vyšly Bachovy Kantáty s J. E. Gardinerem a V. Luksem, stejně jako řada dalších písňových recitálů, Štrausův Simpicius pod vedením F. Welsera-Mösta a 4. Mahlerova symfonie pod taktovkou H. Wolffa. Na DVD vyšel celý Mozartův Da Ponte – cyklus z Curyšské opery a Salcburského Festivalu, stejně jako Händlův Orlando a Resurezzione a Štrausův Simplicius.

Basista Jaromír Nosek vystudoval sbormistrovství na Pedagogické fakultě UK v Praze a zpěv na Pražské konzervatoři ve třídě Jiřího Kotouče a na Hudební fakultě AMU v Praze u Romana Janála a Kataríny Bachmannové. Absolvoval stipendijní stáže na Dartington International Summer School ve Velké Británii, Accademia Chigiana v italské Sieně a na Conservatorio Santa Cecilia v Římě.

Spolupracuje s českými a zahraničními renomovanými orchestry a vokálními ansámbly, jako jsou Collegium 1704, Cappella Mariana, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, Warsawska Filharmonia Narodowa, Concerto Palatino, Gli Angeli Geneve, La Venexiana, Wrocław Baroque Ensemble, Doulce Mémoire, či Lautten Compagney. Jeho bohaté sólistické zkušenosti zahrnují spolupráci s dirigenty jako Václav Luks, José Cura, Stefano Montanari, Rudolf Lutz nebo Christophe Rousset. Jaromír účinkoval na mnoha mezinárodních hudebních festivalech – Pražské Jaro, Salzburger Festspiele, Festival d‘Ambronay, Settimana Musicale Senese, Festival Oude Muziek Utrecht, Bach Festival Montréal, Festival del Centro Histórico de la Ciudad de México aj.

Opernímu publiku se představil doma i v zahraničí např. v titulní roli serenaty La Senna Festeggiante od Antonia Vivaldiho, jako Caronte v Orfeovi a Seneca v Korunovaci Poppey od Claudia Monteverdiho, Ortensio v opeře Antonia Caldary L’Amor non ha legge, nebo jako mozartovský interpret v rolích Figara (Figarova svatba), Komtura (Don Giovanni) či Sarastra (Kouzelná flétna).

Podílel se na natáčení více než 40 CD, z nichž mnohá získala nominace a prestižní mezinárodní ocenění jako Choc du Monde de la Musique nebo ICMA (International classical music awards).

V roce 2020 založil a umělecky vede komorní soubor ANMOEN, s kterým se věnuje interpretaci hudby raného baroka a jejímu citlivému propojování se skladbami soudobých autorů.

Pražský soubor Collegium Marianum se od svého založení v roce 1997 věnuje provádění hudby 17. a 18. století se zaměřením na české a ve střední Evropě působící autory. Jako jeden z mála takto profilovaných profesionálních souborů v ČR má na repertoáru nejenom koncertní díla, ale pravidelně se také věnuje scénickým projektům.
 
Soubor působí pod uměleckým vedením flétnistky Jany Semerádové, která zároveň hostuje jako sólistka u významných evropských orchestrů. Badatelská činnost Jany Semerádové, stejně jako její studium barokní gestiky, deklamace a tance umožnily rozšířit umělecký profil souboru od čistě hudebního zaměření k propojení s barokním tancem a divadlem a jsou také předpokladem nevšedních dramaturgií souboru s řadou novodobých premiér děl hudební historie. Soubor úzce spolupracuje s významnými evropskými dirigenty, sólisty, režiséry či choreografy jako jsou Andrew Parrott, Hana Blažíková, Damien Guillon, Peter Kooij, Sergio Azzolini, François Fernandez, Simona Houda-Šaturová, Benjamin Lazar, Jean-Denis Monory či Gudrun Skamletz.
 
Soubor Collegium Marianum se těší uznání zahraniční i české odborné kritiky a pravidelně natáčí pro Českou televizi, Český rozhlas a zahraniční rozhlasové stanice. Vystoupení souboru na festivalech a prestižních pódiích jako například Tage Alter Musik Regensburg, Bachfest Leipzig, Utrecht Oude Muziek Festival, Musikfestspiele Potsdam, Mitte Europa, Festival de Sablé, Klang Vokal Dortmund, Palau Música Barcelona, Pražské jaro, Svatováclavský hudební festival a Concentus Moraviae byla přijata s velkým úspěchem. V roce 2008 soubor zahájil úspěšnou spolupráci s hudebním vydavatelstvím Supraphon, které v rámci řady „Hudba Prahy 18. století“ vydalo již osm jeho nahrávek.

Flétnistka Jana Semerádová je jednou z nejvýraznějších osobností mezinárodní umělecké scény staré hudby, sólistkou světového formátu, dirigentkou, muzikoložkou a tvůrkyní jedinečných uměleckých projektů. Absolvovala Pražskou konzervatoř, Filozofickou fakultu UK v Praze (Teorie a provozovací praxe staré hudby) a Koninklijk Conservatorium v Haagu. Je laureátkou mezinárodních soutěží v Magdeburku a Mnichově.
 
Jana Semerádová je uměleckou vedoucí souboru Collegium Marianum a dramaturgyní koncertního cyklu Barokní podvečery a mezinárodního hudebního festivalu Letní slavnosti staré hudby. Věnuje se intenzivní badatelské činnosti v českých i zahraničních archivech a studiu barokní gestiky, deklamace a tance. Své nevšední dramaturgie nezřídka staví na propojení hudebního a dramatického umění.
 
Pod jejím vedením Collegium Marianum každoročně uvádí několik novodobých premiér. Na svém kontě má řadu CD; nahrávky se souborem Collegium Marianum jsou výrazně zastoupeny v úspěšné řadě „Hudba Prahy 18. století“ vydavatelství Supraphon, pro něž Semerádová nahrála i dvě svá profilová CD „Solo for the King“ a „Chaconne for the Princess“.
 
Jana Semerádová vystupuje na významných evropských pódiích a festivalech (například Bachfest Leipzig, Oude Muziek Utrecht, Musikfestspiele Potsdam Sanssouci, Innsbrucker Festwochen der Alten Musik, Händel-Festspiele v Halle, Festival de Sablé, Pražské jaro, Tage Alter Musik Regensburg, Wratislavia Cantans, Centre de Musique Baroque de Versailles, Konzerthaus ve Vídni a Berlíně či Palau de la Música Catalana), jako sólistka spolupracovala například s Magdalenou Koženou, Sergiem Azzolinim, Alfredem Bernardinim a Enricem Onofrim. Pravidelně účinkuje se soubory Akademie für Alte Musik Berlin, Il Suonar Parlante, Wrocławska Orkiestra Barokowa, Orkiestra Historyczna a Ars Antiqua Austria.
 
V roce 2015 se habilitovala na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze a získala docenturu v oboru flétna. Od roku 2024 vyučuje na Akademia Muzyczna im. Krzysztofa Pendereckiego w Krakowie.
 
V roce 2019 obdržela cenu Pražské skupiny Společnosti pro vědy a umění. O rok později přinesly ceny Anděl Janě Semerádové a Erichu Traxlerovi nominaci v kategorii „Klasika“ za CD „Chaconne for the Princess“. V prosinci 2024 byla oceněna prestižním francouzským Řádem umění a literatury (Ordre des Arts et des Lettres) v hodnosti Rytíř